Vítejte na místě, kde se o životě s dvojčaty nemluví jen v růžových barvách.

Nechci si tady na nic hrát. Nechci psát dokonalé příběhy, které vypadají hezky na Instagramu, ale nemají nic společného s realitou. Chci psát pravdu. Opravdickou pravdu.

O tom, jaké to je žít ve světě, kde se všechno děje dvakrát — radost, chaos, otázky, objetí, i ty momenty, kdy člověk jen tiše sedí a snaží se zorientovat.
O tom, jak se dá zvládat každodennost, která má vlastní tempo a vlastní logiku.
O tom, že i když máte načtené všechny příručky světa, realita si stejně najde svou cestu.

Nebudu se vás snažit přesvědčit o tom, že zrovna já jsem ta pravá, která všechno od začátku věděla, uměla a zvládala vše bezchybně. Mnoho věcí jsem se musela naučit a pochopit a i já měla takové ty momenty, kdy jsem byla přesvědčená, že pokud partner odjede do práce, tak tady prostě všichni umřeme. A přesto jsme to zvládli. A víte proč? Protože i tyto zhroucení jsou naprosto normální.

Zkrátka tady nenajdete návody, jak to "dělat správně".

Najdete tu moje zkušenosti — co fungovalo, co nefungovalo, co mě podrželo, v čem jsem byla úplně mimo a na co jsem naopak hrdá.

A hlavně:
Najdete tu místo, kde žádná máma dvojčat není sama. Pojďme o tom diskutovat na facebookové stránce blogu máma dvojmo!